Stanislav Zábrodský je umělec pracující a žijící v Praze. V roce 2022 dokončil svá studia na Akademii výtvarných umění v Praze, kde působil v ateliéru Intermédií u Tomáše Vaňka. Během svého studia absolvoval tvůrčí pobyt na indonéské ISI Yogyakarta v ateliéru sochařství.
Zábrodského umělecká praxe je zaměřena na práci s keramikou, betonem a kompozitními materiály, které používá jako syntetické simulace časově rozsáhlých geologických procesů – dějů odehrávajících se v průběhu milionů let. Tuto metaforu používá nejen k pochopení geologických procesů minulosti, ale také k naznačení možných budoucích scénářů. Fosilie zde nejsou přírodní nelidské relikty, ale stopy lidských aktivit. Tyto objekty naznačují posun v čase a usilují o vyvolání uvědomění, že žijeme v budoucích geologických vrstvách a formacích. Podstatnou součástí Zábrodského praxe je experimentování s materiály. Není tedy náhodou, že se řadí mezi sběratelskou komunitu sběratelů různých hornin, minerálů, kamenů a dalších. Právě tyto aktivity mu nabídly zajímavý pohled na to, jak lze pracovat se surovinami, které používá při práci, například při vývoji receptů glazur.
Jeho práce se mimo jiné objevily na skupinových výstavách jako Eternal Maze v Jedna Dva Tři gallery v Praze (2023), Almost Time for a Bliss ve Studiu Prám v Praze (2024), Young Selection v rámci Prague Art Week (2024) This Is Not a Memoir v Polansky Gallery (2024) Ghost Dance v IRL Gallery v New Yorku (2024) a Against Interpretation v Plain gallery v Miláně (2024).